Rakousko dnes disponuje, ač původně trolejbusy jezdily v devíti městech,
pouze dvěma provozy - Salzburg a Linec.

   Rozmach trolejbusové dopravy nastává ve 40. letech, kdy je Rakousko součástí
Velkoněmecké (Třetí) říše a nedostatek pohonných hmot vede k preferenci trolejbusové dopravy před autobusy. Do závěru války se otevírají provozy: Salzburg, Graz (Štýrský Hradec), Innsbruck, Linec, Klagenfurt a Kapfenberg.

   Do konce 40. let se trolejbusy rozjíždějí také v St. Lambrechtu, Vídni a Leobenu.
Zatímco první jmenovaný slouží především nákladní dopravě (pro osobní jen v omezené míře) a ruší se již na počátku 50. let, hlavní město se zbavuje trolejbusové dopravy až v jejich závěru.

   Odklon od elektrické trakce v 60. a 70. letech vede k uzavření provozů Klagenfurt, Graz, Leoben a Innsbruck. V období renesance trolejbusů se obnovuje posledně jmenovaný.
Bohužel k redukci počtu dochází i v prvních letech nového tisíceletí,
kdy se likviduje síť v Kapfenbergu a i "obnovená" v Innsbrucku.

   Dnes tedy existují jen provozy v Salzburku a Linci. Zatímco první jmenovaný je evropskou "baštou" trolejbusů, které se zde těší masové podpoře a prožívají neustálou expansi, budoucnost lineckých není úplně jistá, město uvažovalo o jejich náhradě plynovými autobusy. Situace se snad obrátila teprve nedávno, kdy bylo rozhodnuto kompletně omladit vozový park trolejbusů novými kapacitními vozy.